Matce

Dáváš mi příliš svobody
a s tou já neumím žít.
Zavři mě do klecí
zamřížuj mi duši
ukřižuj mě.
Nesmím se dívat
nenech mě chápat
nech mě jen chcípat.
Nemusím volně dejchat abych přežívala.

Balzamuješ mé tělo,
vymejváš mozek.
Nechci tě nenávidět
ale nedáváš mi moc možností
je tohle snad škola života?
Kolik slz zbývá do smrti
a kolik hrůznejch snů,
tolik různejch strachů.
Den za dnem vláčím své bosé srdce po štěrku.