Šárce

seš pára nad hrncem
co vře nejistotou
seš mlha v radiátoru
narážíš na stěny
a nemůžeš ven
příliš krutý
ne-sen
seš jako pes co nelíná
těžko z tebe uplíst svetr
se vzduchem se prolínáš
(cesty k poezii byly zatím příliš prozaické)
sem tam vločka
černá kočka
počkám na nevěstu
přešla mi přes cestu
moje neonová kráska
s jedním okem
0,2 litru piva potokem
sama jseš vodopád
ani by tě nemohli oběsit
protože stromy už zase hoří
seš pára nad hrncem
– a fouká vítr