Světlo

Dneska večer nechci vidět tmu.
Chci si rozsvítit lampu
a nikdy nejít spát.
Budu zírat do žárovky
tak dlouho, až oslepnu,
až mé oči i mozek zčernají.
Přemíra světla přináší tmu.





březen 2006

Chtít jít

jsem hostitel virů nočních můr a pavouků
pletou sítě
depresi vstříc
zachytí tě
žízeň je veliká
život mi utíká
nechte mě příjemně pít
ve stínu pod koněm
popíjet lahvoně
chlastat a až do dna snít
lidi by měli bejt spolu, furt
dyť prázdná postel jak rakev zve ku spánku
stojí a mlčí
smrt bloumá po domě
sedím a křičím
čím dál blíž pohromě
pohromě žití
chci zpět
chci zpět
chci zpátky změnit svět

Matce

Dáváš mi příliš svobody
a s tou já neumím žít.
Zavři mě do klecí
zamřížuj mi duši
ukřižuj mě.
Nesmím se dívat
nenech mě chápat
nech mě jen chcípat.
Nemusím volně dejchat abych přežívala.

Balzamuješ mé tělo,
vymejváš mozek.
Nechci tě nenávidět
ale nedáváš mi moc možností
je tohle snad škola života?
Kolik slz zbývá do smrti
a kolik hrůznejch snů,
tolik různejch strachů.
Den za dnem vláčím své bosé srdce po štěrku.