Nechte nás

kolik dětí se již ztratilo
v propadlišti úlevy
ulevit si od tohoto světa
který nás svazuje do úhledné krychličky
a mlha padla na řeku
ale voda plyne dál
a mlha padla na děti
a děti se ztratily
jen oheň lidské teplo opustit realitu
je úleva ale čím více si chceme ulevit
tím méně soudnosti
a kdo potřebuje soudnost?
aby nás chytili zavřeli zničili
nechte nás ničit se sami
nechte nás utrácet naše poctivě ukradené peníze ničit si těla žíly játra mozek
ležet na studeném poplivaném chodníku
a nechat se okukovat světaznalými chodci
nechte nás
nechte nás my vás nepotřebujem vy nás taky ne
nechte nás jít s rukama v kapsách na popraviště

ráno

jsem hluchá
ohlušená
světelnou rychlostí železné krabice
plné namačkaných upocených lidí
spěchají do nebo z práce
spěchají
honí se za odleskem ranního slunce
na hladině včerejší louže
nedívají se kolem sebe očima,
jen prázdné důlky se na mě upírají
a vane z nich ledová prázdnota
když vás zasáhne tak vás zmrazí
a nepustí
žádné teplo
míjím oprýskané baráky když vyjedu
z tunelu závislosti
slunce mi vypálí oči zůstanou prázdné důlky já je nechci
tohle není oslavná píseň drogám

Pití

rum přichází očima – nejdřív nikde a pak jen v žaludku
domácí lavorovice vám hází banánové šlupky pod nohy, zato hlavu máte čistou
čímž nemyslím prázdnou
vodku nejlépe míchat s trávou – kdepak džus.
vodka vám dá křídla – s trávou letíte
víno po litrech a s chutí do večeře
víno červené jak krev, krvavé jako vášeň
nechám se unášet
unášet se
nechám se unášet
unášet
nechám se unášet do horoucích pekel

Křehké

Křehké – to je to slovo
jako stát ve větru na špičkách
a dlaně mít přibité
na kříži
na bedrech toho jehož nemůžu mít
za žádnou cenu

a naše vlasy se mísí
když se nad ním skláním

Zoufalé – to je to slovo
pro lidské osudy
jež tápou v černé mlze
a stáčejí se
a spojují se
a loučí se
jako proužky dýmu
křehké ve větru
milují se

Bur-Rose

I
Bur-Rose
Je to ta trnitá růže
co se ovíjí kolem tvé duše
je to ten růžový květ
co se ti plazí pod nosem
a nabízí jed
jsou to ty trny
co tě šťouchají do žeber
"pojď si s námi hrát"
jsou to ty trny
co se na tebe sladce usmívají
a ostří si hroty
je to ta trnitá růže
co se před tebou svíjí v extázi
a nabízí se ti
je to ten nejdelší a nejostřejší trn
co tě hladí po kůži předloktí
je to on
co hledá místo určení
je to ten kovový trn
co ti bude sát krev
je to –

II
je to Bur-Rose
kterému nabízíš své klíční kosti
je to Bur-Rose
bodni mi zezadu do beder sen
ať ho uvidím vylézat pupkem ven
je to ta trnová koruna
co ti stahuje paže
jsou to ty hroty
co tě přibily zápěstími na kříž
jsou to ty špičáky
co odhaluješ světu
je to ta trnitá růže
co tě přivedla až sem.

písek

slunce vedro poušť máš žluté tričko a světle hnědé kalhoty
blik
směješ se a házíš mi do očí písek
blik
nahnutá nad sešit čteš brak holá záda
blik
slzy to není písek "nestrkej si to pořád do očí"
blik
park noc Madrid půllitrové kelímky nalejváš se podpíráš mě na cestě za záchodem
blik
autobus zadní sedadlo chtěla jsem se na tebe podívat a ono to nešlo
blik
už to nešlo stydím se za nevšímavost
blik
Hagen "vrať se zpět"
blik
radši neslyšet škrábání na vrata závora zapadla zavřená ve svobodě
blik

Řev zapomenutého tygra

Řev zapomenutého tygra

                    mizí v dálce

                    mizí v mlze

doznívá v kostech

uhasíná

slzy osamělého poutníka

dávají vyrůst kopretinám na poušti

života

a uschnuly kopretiny; – poutník

již tudy nikdy neprošel

myslela jsem na tebe

a ty jsi se mi schovala

za dunou

života

a už jsem tě nenašla

– bílé kosti tygra

slunce žhne a zametá stopy

sejdeme se ve tmě

v chladu

nečti můj deník –

mohla by ses o sobě dozvědět pravdu

Daria = 24 bday flyer

Xmas Vernissage

As always, the time before Christmas is dedicated to preparation and making of the annual traditional Xmas Vernissage. It happened in Casa Gelmi as per usual 2nd Dec, with three workshops before then. Here's what it was like:

happy bday Isha!