(3) Jedeme dál

Slibuji, že se s vypětím všech sil pokusím psát alespoň jeden článek týdně. Jednak se toho pořád děje dost a jednak se někteří obávají o mé duševní zdraví (díky!).
Poslední příspěvek byl z minulého pondělka. Od té doby se mi podařilo přijít na způsob, jak platit za ubytování méně Komerční bance a více Belgické poště (s BP asi nemáte zkušenosti, ale KB svorně nenávidí kdekdo, takže chápete). V úterý jsem si za 80 éček konečně vypůjčila kolo, takže jsem se nekoordinovaně řítila po ulici, ale protože se to prý nezapomíná, tak i po pěti letech jsem dokázala bezpečně přistát v kolejním koloparkingu. Večer jsme měli schůzi ohledně pravidel soužití na kolejích. Předně po 11. hodině večerní má být na kolejích klid, jinak následují sankce. Abychom to otestovali, hned ve středu tu pár lidí zorganizovalo pařbu třetího patra (ano, mého patra). Ne že by se tu v kuchyni nekalilo téměř každodenně, ale tehdy sem přišli lidi i z jiných pater, prostě bengál. Kolem 1 hodiny popůlnoční jdu do kuchyně, resp. na balkón (však víte proč), pařby se účastnit nehodlám, kalit půjdu do Porteru. Sotva chci odejít z kuchyně, dorazí noční hlídka (jak od Rembrandta). Mrňavá ženská s obličejem bulldoga a jeden Mr. Muscle, asi kdyby někdo dělal problémy. Všechny začali zapisovat. Protestovala jsem, že se rámusu neúčastním, ale i tak mi druhý den přišel mail, že mám první varování. Ohradila jsem se, že se mě to netýkalo, na to mi odpověděli, že to berou v potaz. Dneska otevřu mail a čtu, že výdaje za noční hlídku jsou 17 euro za půl hodiny, ale vzápětí mi přišla další zpráva, že se mě to netýká. No tak doufejme a do kuchyně už jen ve dne...



Pokud chce někdo uspořádat velkou, hlučnou kalbu, je třeba o ni dopředu požádat vedení kolejí. Taková akce probíhala v sobotu, ale vydržela jsem tam jen deset minut. Tma, randál, disko, těžký opar potu a alkoholových výparů, opilá mládež hází plechovky z balkónu na trávník... Nemůžu se dočkat, až se posadím na Andělu do Brouka a normálně pokecám s kámošema, dáme fotbálek a Morgana a budu vědět, že tam jsem doma, v Praze, mezi svejma.

Po incidentu v kuchyni jsme se přesunuli s jedním Čechem do Porteru, kde jsme potkali zbytek bandičky, popili pár Rodenbachů (je to vůbec pivo? Chutnalo to jako hustý třešňový Frisco - ale kocovina po tom nebyla), já jsem protancovala boty a šla spát v 5 ráno.

Čtvrtek byl jasně spací den - bylo potřeba nabrat síly na páteční akci. Ovšem ani týdenní spánek by mi nedodal sílu na to, co se dělo o páteční noci - nehledě na to, že si to skoro nepamatuju... Byl to den mezinárodní večeře. Domluvili jsme se a sešli se s Čechy a dvěma Slováky u jedné holky na bytě. Kluci přivezli suroviny, začali škrábat brambory, strouhat je, loupat česnek... Já si půjčila foťák, otevřela pivo, obsluhovala youtube.. pak jsme došli do krámu přikoupit potraviny, potom kdosi vytáhl vodku s džusem a pak už mnoho nevím. Baví mě takový ty záblesky, že jedu na nosiči kola, ochutnávám cosi španělského, zevlím před Therminalem, nadávám, že mi někdo ukradl mobil... naštěstí mi druhý den napsala jedna slečna, že ho našla a ať si pro něj dojdu do ESN kanclu. Jak našla mě, to nechápu, ale vřelé díky. Tabák se bohužel nenašel. Stejně mám v plicích dřevotřísku a v hlavě obláčky.

Sobota tedy byla dnem těžké hlavy i nohou, ale na večer jsem přislíbila účast na vodka párty u mého buddyho. Dalo to práci, ale došla jsem tam, dala si tři vodky s džusem, usoudila, že už to na mě nefunguje, resp. že jsem asi ještě nestihla vystřízlivět, a šla domů.
Včera jsem konečně poslala eseje na evaluaci s omluvou za zpoždění a teď se budu modlit, že mi to dá, čímž bych měla poslední předmět na sockách hotovej a mohla bych se položit do diplomky. Zítra je v plánu návštěva fakultní knihovny a odchycení profesora nespolupracujícího s emaily, které mu posílám. Mám celkem pět předmětů u třech vyučujících. Na druhou urgenci mi odpověděl jeden, ať napíšu komusi, ten odepsal, ať napíšu tomu třetímu, a ten neodepisuje. Připadám si jako v říši divů... nebo říši Duvelu. Ódine, ochraňuj mě i má játra. Teď si pustím muziku, půjdu něco kreslit a o půlnoci máme sraz v pochybném baru πnuts (Peanuts, Buráky?) na jeden malý, happyhourovský bír.

Takový speciální kus oděvu s dlouhými rukávy......... (z výzdoby gentského hradu).