Ve čtvrtek to bude měsíc, co jsem přijela, a nemůžu se rozhodnout, jestli mi to přijde jako týden nebo půl roku. Čas někdy letí hrozně rychle, jindy se to táhne. Každopádně už je mi tu o mnoho líp než ze začátku. Což je asi normální. Minulý čtvrtek jsem se konečně potkala s profesorem, který mi zadal práci - mám napsat report o českých terapeutických komunitách pro EMCDDA, které teď dává dohromady jakýsi sborník o TK po Evropě. To je na jeden předmět. Na ty další se musí zeptat těch, kteří je učí. Ti mi ovšem předtím napsali, ať se obrátím na něj, že on bude řešit celý můj studijní plán. Kdybych byla v ČR, tak řeknu, že to je klasickej chaos jako všude na Karlovce (nota bene - ne, nemám výzkum na to, jestli je chaos VŠUDE na Karlovce - ale tipuju a přeháním, jako vždy - ty víš, komu je tahle poznámka určena ;)). Ale tady je to tak se vším - klídek, pohodička, kein stress.
Začala jsem chodit na Low Countries Studies - kurz o historii a kultuře Belgie. První moje hodina byla zajímavá, tak se těším na další. Dneska jsem si koupila lavor na praní a už to suším, ale nepodařilo se mi vymyslet víc možností než jen jednu šňůru, takže to je na etapy. Dalším krokem k větší čistotě je vyluxování, takže mám na měsíc zase klid.
Ale předpokládám, že vás stejnak nejvíc zajímaj nějaký speciality... v posledních 7 dnech se toho ovšem tolik nestalo, co by stálo za zmínku. V úterý jsem si došla pro mobil do kanclu ESN a zjistila jsem, že abych ukořistila zápis na výlet do Ardenn, musím tam stát frontu už tak hodinu před otevřením. Ale neva, program výletu je nabitý, za všechny jeden z nejdůležitějších bodů: v ceně je piva, kolik se do nás vejde.
V pondělí jsme kalili v Pinuts, o tom jsem trochu psala už tady. To bylo docela dobrý. Kluci nakoupili tři basy piv a ty byly volně k rozebrání, takže i když to byly čtvrtky Stelly, tak jsme za chvíli byli docela rozverní. Ale bylo tam narváno, ostatně jako všude tady, takže jsme netancovali, spíš jen tak zevlili na baru. Ani to nebylo zlý. Ve středu jsem se zařekla, že nikam nejdu, takže jsem se v 10 sebrala a došla do Porteru, což je taková kalící základna 50m od baráku, pokecala s Čechama, poznala Fina a Finku, Rakušanku a Řeka a šla spát asi ve 2.
Ve čtvrtek jsem teda měla sraz s tím profesorem v poledne. Přijdu tam, najdu kancl, nikde nikdo. V půl 1 se objeví. Omluva padla tak na půl huby, ale byl milej a dokonce zná Michala (Miovskýho) (náš proděkan) (prej mu napíše, že jsem v dobrých rukách :D) a taky plánuje jet na jaře do Prahy, tak jsme se domlouvali, že bychom jeli spolu. Uvidíme.
V pátek jsem byla pozvaná na kolaudačku u kámošky na bytě, takže proběhl nákup plechovek, což už samo o sobě byla dobrá kalba. Dostala jsem tip na levné pivo v Carrefouru kousek od mé fakulty (která je mimochodem nejdál od centra ze všech fakult). Jela jsem s kámošem a původně jsme se dohodli, že si každej koupíme 8 piv (tak jako se prodává Jupiler po 8, ale tohle měl být jakýsi Kaiser). Nejdřív jsme si koupili jedno, abychom nekupovali zajíce v pytli. Pitelné bylo, tak jsme šli pro další. Nevzali jsme si ale košík a Kaisery byly balený po 24 kusech. 12 litrů, ty pyčo! Ale co by, jsme přece Češi a pár pivek se nechá v lednici na pozdějc. Venku jsem dostala výtlem, že 12 piv v batohu mě potáhne k zemi tak, že pojedu na kole po zadním. Kámoš nechápal, ale nejlepší je pobavit sám sebe, že. Když jsme dojeli na místo kalby, byli jsme už mírně líznutý. Moc tomu nepřidala ani hra "1, 2, 3, tlesk", která mi ale šla tak dobře, že jsem to musela naschvál zkazit, abych vůbec dostala panáka :) Někdy kolem 1 ráno se veselí utnulo, když přišla některá z obyvatelek bytu, že musíme vypadnout. Zdálo se nám to divný, ale co, je to jejich bejvák. Malej zádrhel nastal, když se asi 8 lidí nacpalo i s pitivem do výtahu, který se s nimi zasekl v mezipatře. Naštěstí ale opravář přišel brzo a my vyrazili v několika skupinkách do Porteru. Já jela se dvěma týpkama, z nichž kolo měl jen jeden, takže nejdřív se vezli navzájem, pak jsem se vysekala v tramvajových kolejích, dojela kluky, vynadala jim, že na mě nepočkali, a vymyslela, že na mým kole pojede ten pěší a já pojedu "na štangli" - na nosiči. To bylo někdy po jedné ráno. Do Porteru (obvykle cesta trvá tak 10min) jsme dorazili v půl 4, protože jsme se ztratili a nemohli za boha najít cestu do centra. Pak už nám to ani nevadilo a jen jsme jezdili sem a tam. Když jsme konečně do Porteru dorazili, potkali jsme tam kámošku, která tam byla už bůhvíjakou dobu a to ještě mezitím stihla něco vyřídit jinde. Ale sebrali nám ty plechovky, co jsme si uvnitř otevřeli, což nás naštvalo, takže jsme to zalomili a jeli dom.
Rozhodně to ale nebyla špatná kalba. V sobotu odpoledne jsme se zajeli podívat do IKEY a večer byla kalba u jiný Češky. Tam jsme hráli chvíli Macháčka, ale dvěma Ruskám a jedný Litevce (nebo Lotyšce?) to nějak nedávalo smysl, takže to moc zábava nebyla. Pak jsme chvíli hráli I have never, ale chlastali furt ti samí lidé, takže jsme to vzdali, cizinci vypadli, my si došli pro další piva a kecali jsme tam až do rána.
Ve středu je v Porteru zase akce na pivo (jako každou středu - jen ty pivní značky se střídají - což je super, člověk vyzkouší všecko), tak uvidíme, kam se půjdeme předpřipravit...
A to je ode mne z terénu vše, Daria The Daria, Televize Gent.
Žádné komentáře:
Okomentovat