(1) Gent - první dojmy

Takže konečně jsem za kopečkama. Tolik jsem se na to těšila, ale počáteční administrativa už mě pěkně unavuje. 17 éček za registraci na policii, plus ještě pět pasových fotek chtěj, to je děs. Na koleji je internet leda s kabelem, wifi tu nemají, aby studenti nestahovali filmy (také vám to přijde logické?). Takže každý pokus o něco z uložta končí během pár minut několika desítkami mega a nutností se připojit do sítě znovu. Ach jo, měla jsem si opravdu koupit tu 16GB flashku.
Jinak jsou koleje luxusní - půl roku nová budova s jednolůžáky s vlastní koupelnou a ledničkou a na patře kuchyní, která slouží jako přípravna na hospodu, aneb do půlnoci se nedá usnout. Taky kdo by spal - představa, že mě bude nahánět policajt, kterej přišel zkontrolovat, jestli tu opravdu bydlím, mi nedá spát. Pak zas půjdu já na policii, kde podepíšu lejstra v holandštině, vypláznu money a dostanu elektronickou kartu, která k ničemu neslouží.



Ostatně kartiček už mám více: čipovka na otvírání dveří ve společných prostorách koleje, která není přidělatelná ke klíčům, takže jen čekám na to, až si ji nechám v pokoji a budu postávat dole na mrazu a čekat, až půjde někdo kolem. Karta studenta, na které mám upocenou fotku pořízenou na místním studijním. Proč nepoužili tu krásnou, sympatickou, usměvavou fotku, kterou si vyžádali týden před odjezdem, nechápu.
Další kartu dostanu, až si zařídím belgický účet, protože mezinárodní převod u komerčky koštuje 195,- + 1% z převáděné částky. A když už jsme u financí: po zaplacení koleje mi ze stípka zbyde 21E měsíčně, takže budou mít zájemci o freeganismus k přečtení zprávu o místních možnostech.

Ale už jsem dvakrát dostala oběd zadarmo, tak třeba se poštěstí i jindy. Taky simku nám dali i s malým kreditem, takže to mě dost potěšilo. Navíc jsem zatím potkala jen samé milé lidi, takže celkový dojem je dobrý. Až na těch 90% Španělů, 5% Italů a 4% Poláků je zbytek ze všech možných koutů tej našej planetky. Čecha jsem žádnýho nepotkala, ale to bude tím, že chodím málo kalit. Jenže faktem je, že nejsem zvyklá na kalbu typu mrňavej bar narvanej k prasknutí zpocenejma lidma pařícíma na disko, kde třetinka pivolády stojí 1.80 a kde je úplně jedno, jestli se tam kouří nebo ne, protože tam stejně žádnej kyslík není.

Tahle hospoda je sto metrů od mé koleje a je to náhodou hospoda ESN, neboli erasmus student network, skupiny, která pořádá kalby a výlety. V pátek nás vzali na obhlídku města. Město je placaté, krásně historické, typicky holandská architektura s cihlami a stupňovitými štíty. Všude (kam jsem zatím potřebovala jít - jinak celé město je poměrně rozlehlé) se dá dojít pěšky během chvíle (jen moje fakulta je půl hodiny daleko), většina lidí jezdí na kole, která mají přednost před auty. Není výjimkou, že cyklostezka je široký pás uprostřed silnice, zatímco auta mají jeden pruh podél chodníků. Takže asi i mě to donutí věnovat se sportu, na druhou stranu chůze je taky zdravá a levnější...

Dneska jsem poprvé použila kuchyň. Bordel jak v tanku, na balkóně vajgly od jointů, ale hlavně, že funguje sporák. Každý pokoj má vlastní skříňku na hrnce, ale nepřišla jsem na to, jak se nastavuje číselný zámek. Stejně mám všechno na pokoji. Padla první sušená polívka a já vzpomínám na první dny v bytě v Dejvicích. Podobný, až na to, že tady budu skoro pět měsíců sama samotinká. Ale což, třeba konečně napíšu tu diplomku.
To je zatím vše z prvních dojmů, zítra začíná semestr a čeká se nápor dalších studentů, takže jestli teď byl v noci rámus, tak zítra nevím nevím...

P.s: pohled z Hradu hrabat.. Fotky mučících nástrojů zase příště.